Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku – Region (VPP REG 2014/01) Generali Pojišťovna a.s., se sídlem Bělehradská 132, 120 84 Praha 2, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 2866. IČO: 61859869, DIČ: CZ699001273, klientský servis: 844 188 188, www.generali.cz, e-mail: servis@generali.cz. Společnost je členem Skupiny Generali, zapsané v italském registru pojišťovacích skupin, vedeném ISVAPem, pod číslem 26. AODIEKHPDNEPHK AGHNBIKFLALDCK AFJBMBCBIOAOOK DDLLDDDLDLDDLL Obsah I. Obecná část Článek 1 Úvodní ustanovení Článek 2 Výklad pojmů Článek 3 Uzavření a změny pojistné smlouvy Článek 4 Vznik a trvání pojištění; pojistná období Článek 5 Změny účastníků pojištění, přechod práv a povinností a zákaz postoupení smlouvy Článek 6 Zánik pojištění Článek 7 Pojistná hodnota, hranice pojistného plnění Článek 8 Spoluúčast Článek 9 Pojistné Článek 10 Poplatky Článek 11 Práva a povinnosti z pojištění a následky jejich porušení Článek 12 Šetření pojistné události a pojistné plnění Článek 13 Forma jednání Článek 14 Doručování Článek 15 Obecné výluky z pojištění Článek 16 Územní rozsah Článek 17 Rozhodné právo II. Specifická část Článek 18 Místo pojištění Článek 19 Pojistná částka, pojistná hodnota Článek 20 Indexace Článek 21 Vymezení pojistné události, zásady pro stanovení výše pojistného plnění Článek 22 Předmět pojištění - Budovy, drobné stavby, jiné stavby - Movité věci - Náklady - Věci zvláštního charakteru Článek 23 Rozsah pojištění Článek 24 FLEXA Článek 25 Voda z potrubí Článek 26 Přírodní nebezpečí Článek 27 Povodeň, záplava Článek 28 Přírodní katastrofy Článek 29 Odcizení - Tabulka limitů pojistného plnění podle stupně zabezpečení - Výklad pojmů k zabezpečení proti odcizení Článek 30 Vandalismus, škody způsobené sprejery Článek 31 Zatékání atmosférických srážek (srážková voda) Článek 32 Poškození zateplené fasády ptactvem, hmyzem a hlodavci Článek 33 Ztráta vody Článek 34 Nepřímý úder blesku, přepětí, podpětí Článek 35 Rozbití skla Článek 36 Přeprava Článek 37 Technika Článek 38 Strojní rizika Článek 39 Elektronická rizika I. Obecná část Článek 1 – Úvodní ustanovení 1. Pojištění, které sjednává Generali Pojišťovna a.s., se sídlem Bělehradská 132, Praha 2, 120 84, Česká republika (dále jen „pojistitel“) a pojistník, se řídí pojistnou smlouvou, těmito všeobecnými pojistnými podmínkami, zvláštními a doplňkovými pojistnými podmínkami, sazebníkem administrativních poplatků, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a ostatními obecně závaznými právními předpisy České republiky. 2. Pojištění se sjednává jako škodové. 3. Ujednání pojistné smlouvy mají přednost před ustanoveními pojistných podmínek s tím, že zvláštní pojistné podmínky mají přednost před všeobecnými. Ustanovení pojistných podmínek mají přednost před ustanoveními právních předpisů. Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků pojištění, jakož i pojmy a definice upraveny v pojistné smlouvě nebo v pojistných podmínkách, řídí se občanským zákoníkem. 4. Pojistník, pojištěný i další účastníci pojištění mají povinnost jednat poctivě, pravdivě a úplně odpovědět na všechny dotazy a informovat druhou stranu o skutečnostech podstatných pro uzavření smlouvy, jak je blíže popsáno v pojistných podmínkách. Žádný z účastníků pojištění nemůže těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního jednání. 5. Je-li pojistníkem podnikatel, předpokládá se, že jedná s odbornou znalostí, péčí a obezřetně, a ujednává se, že se neuplatní ochranná ustanovení stanovená pro smlouvy uzavírané adhezním způsobem. 6. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo jiné oprávněné osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Pojistná smlouva je smlouva odvážná, kdy prospěch nebo neprospěch jedné ze smluvních stran závisí na nejisté události. Pojistné náleží pojistiteli i v případě, že nenastane pojistná událost či je pojistné plnění nižší než zaplacené pojistné, naopak pojistitel poskytuje pojistné plnění i ve výši převyšující pojistné. Povinnost smluvních stran plnit není vzájemně podmíněna a není ve vzájemné úměře. Článek 2 – Výklad pojmů Pro účely sjednávaného pojištění platí tento výklad pojmů: 1. běžným pojistným je pojistné stanovené za pojistné období; 2. časovou cenou se rozumí cena, která se stanoví z nové ceny, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení nebo zhodnocení opravou nebo jiným způsobem; 3. hrubou nedbalostí (i) jednání nebo opomenutí, při kterém musel být vznik újmy předpokládán nebo očekáván a účastník věděl či mohl a měl vědět, že při takovém jednání nebo opomenutí újma nastane, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že nenastane, případně byl s jejím vznikem srozuměn; (ii) znalost vadnosti nebo škodlivosti vyrobeného nebo dodaného zboží nebo provedené práce nebo vykonávané činnosti nebo jednání; (iii) lhostejnost k výsledku jednání nebo k výsledku činnosti; (iv) vědomé porušení právní povinnosti; 4. jednorázovým pojistným je pojistné stanovené za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno; 5. novou cenou se rozumí cena, za kterou lze pořídit stejnou nebo srovnatelnou věc sloužící stejnému účelu v daném čase a na daném místě jako věc novou; 6. obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejné, příp. podobné věci v obvyklém obchodním styku v daném čase a na daném místě; 7. oprávněnou osobou je osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění; oprávněnou osobou je pojištěný, pokud právní předpis nebo pojistná smlouva nestanoví jinak; 8. pojištěným je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se vztahuje pojištění; Obsah 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 2 z 28VPP REG 2014/01 9. pojistnou dobou je doba, na kterou bylo pojištění sjednáno; 10. pojistnou událostí je nahodilá událost krytá pojištěním blíže označená v příslušných pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě; 11. pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události blíže vymezená v příslušných pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě; 12. pojistným obdobím je časové období, za které se platí pojistné; není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, považuje se za ujednané roční pojistné období; 13. pojistným rizikem je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím; 14. pojistným zájmem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události; 15. poškozeným je ten, komu byla způsobena škoda nebo újma a má právo na její náhradu; 16. škodnou událostí je událost, ze které vznikla škoda nebo újma a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění; 17. účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost. Článek 3 – Uzavření a změny pojistné smlouvy 1. Návrh pojistitele na uzavření pojistné smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být přijat pojistníkem ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li taková lhůta stanovena, musí být nabídka přijata do jednoho měsíce ode dne jejího doručení pojistníkovi. Nabídka musí být učiněna písemně, jinak je neplatná. 2. Nabídku pojistitele nelze přijmout jiným způsobem než podle odst. 1 tohoto článku. 3. Obsahuje-li přijetí nabídky jakékoliv dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny či odchylky, byť nemění podstatně podmínky nabídky pojistitele, považuje se taková odpověď za novou nabídku, kterou činí pojistník pojistiteli. Tuto novou nabídku může pojistitel přijmout do jednoho měsíce od jejího doručení, jinak se považuje se za odmítnutou. 4. Pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak, uzavírá se pojistná smlouva na dobu neurčitou. . 5. Pro nabídku změny pojistné smlouvy se výše uvedená ustanovení použijí obdobně. 6. Pojistník je povinen informovat pojištěného o sjednání pojištění v jeho prospěch a seznámit jej s obsahem smlouvy. Článek 4 – Vznik a trvání pojištění; pojistná období 1. Pojištění vzniká dnem uvedeným v pojistné smlouvě. Není-li v pojistné smlouvě uveden jiný okamžik vzniku pojištění, vzniká pojištění dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy. 2. Není-li v pojistné smlouvě uvedeno jinak, sjednává se pojištění na dobu neurčitou s ročním pojistným obdobím, přičemž první pojistné období začíná dnem počátku pojištění. Následná pojistná období pak začínají běžet v den, jehož označení se shoduje se dnem počátku pojištění. Konec pojistného období připadá na den, který předchází dni, který se svým označením shoduje se dnem počátku pojištění, není-li takový den v daném měsíci, připadne konec pojistného období na jeho poslední den. Článek 5 – Změny účastníků pojištění, přechod práv a povinností a zákaz postoupení pojistné smlouvy 1. V případě smrti pojistníka zaniká pojištění uplynutím pojistného období, za které je ke dni smrti pojistníka zaplaceno pojistné (bylo-li dohodnuto placení pojistného ve splátkách, pak pojištění zaniká uplynutím časového období, ke kterému se vztahuje splátka pojistného zaplacená ke dni smrti pojistníka). Do pojištění vstupuje až do zániku pojištění na místo pojistníka jeho právní nástupce. Nebylo-li ke dni smrti pojistníka pojistné dle výše uvedeného zaplaceno, zaniká pojištění dnem smrti pojistníka. Obdobně se postupuje i při zániku pojistníka bez právního nástupce. Smluvní strany ujednávají, že toto ustanovení se použije také v případě pojištění cizího pojistného nebezpečí. 2. Dojde-li ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku nebo majetku, s jehož vlastnictvím pojištění souvisí, pojištění nezaniká, pokud: a) pojistník zůstává spoluvlastníkem nebo vlastníkem pojištěného majetku, nebo b) pojistník se stane vlastníkem nebo spoluvlastníkem pojištěného majetku. To se uplatní i v případě, že k této změně dojde v důsledku smrti pojištěné osoby nebo při zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce. 3. Dojde-li ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku nebo majetku, s jehož vlastnictvím pojištění souvisí, který patří do společného jmění manželů pojištění, nezaniká pokud: a) společné jmění manželů zaniklo smrtí a pozůstalý manžel je nadále vlastníkem nebo spoluvlastníkem pojištěného majetku. V případě, že společné jmění manželů zaniklo smrtí toho manželů, který uzavřel pojistnou smlouvu, vstupuje do pojištění na místo pojistníka pozůstalý manžel, který je nadále vlastníkem nebo spoluvlastníkem pojištěného majetku; b) pokud zaniklo společné jmění manželů z jiného důvodu (např. rozvodem), v takovém případě přechází práva a povinnosti z pojištění na toho z manželů, který je nadále vlastníkem nebo spoluvlastníkem pojištěného majetku. 4. Pojistnou smlouvu nelze s výjimkou převodu pojistného kmene postoupit na třetí osobu bez souhlasu druhé smluvní strany. Článek 6 – Zánik pojištění 1. Pojištění zaniká zejména: a) dohodou smluvních stran; b) uplynutím pojistné doby; c) výpovědí pojištění pojistitelem nebo pojistníkem, zejména: (i) doručenou druhé smluvní straně nejméně šest týdnů před koncem pojistného období; pojištění zanikne uplynutím pojistného období; při doručení výpovědi později než šest týdnů před koncem pojistného období zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období; (ii) doručenou druhé smluvní straně do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy; dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní doba, jejímž uplynutím pojištění zanikne; (iii) doručenou druhé smluvní straně do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události; dnem doručení výpovědi počíná běžet měsíční výpovědní doba, jejímž uplynutím pojištění zanikne; (iv) doručenou druhé smluvní straně do dvou měsíců ode dne výplaty pojistného plnění nebo písemného sdělení, že právo na pojistné plnění nevzniká; dnem doručení výpovědi počíná běžet měsíční výpovědní doba, jejímž uplynutím pojištění zanikne. d) marným uplynutím lhůty stanovené pojistitelem v upomínce o zaplacení dlužného pojistného nebo jeho části; e) oznámením změny vlastnictví pojištěné věci (majetku), není-li uvedeno jinak; změna vlastnictví musí být pojistiteli prokázána; f) z dalších důvodů uvedených v občanském zákoníku nebo jiných příslušných právních předpisech; 2. Pojištění dále zaniká: a) rozhodnutím o úpadku nebo hrozícím úpadku pojistníka nebo pojištěného nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku pojistníka nebo pojištěného, a to ke dni zveřejnění tohoto rozhodnutí; b) odstoupením od smlouvy v případě, že došlo k porušení smlouvy podstatným způsobem; pojištění zanikne dnem doručení odstoupení druhé straně; za podstatné porušení smlouvy se považuje zejména: 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 3 z 28VPP REG 2014/01 (i) porušení povinností, u nichž to bylo výslovně stanoveno v příslušných pojistných podmínkách nebo dohodnuto v pojistné smlouvě; (ii) nesplnění pokynů pojistitele, které byly účastníku pojištění při sjednávání nebo během trvání pojištění uloženy; (iii) vědomě nepravdivá nebo neúplná odpověď na písemné dotazy pojistitele; c) zánikem pojištěné věci nebo celého pojištěného souboru; (např. jejich likvidací, úplným zničením), takže zaniká pojistný zájem. Článek 7 – Pojistná hodnota, hranice pojistného plnění 1. Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Pojistná hodnota může být vyjádřena jako nová, časová nebo obvyklá cena. 2. Horní hranice pojistného plnění je vymezena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění určuje pojistník na vlastní odpovědnost. Pojistnou částku stanoví pojistník tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. 3. Není-li ujednáno jinak, představuje pojistná částka horní hranici pojistného plnění, která se vztahuje na jednu a všechny škodné události nastalé během pojistného období, a limit pojistného plnění hranici pojistného plnění, která se vztahuje na jednu škodnou událost. 4. Pojistník nebo pojištěný jsou povinni oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu změnu pojištěných věcí nebo souboru věcí, pokud má za následek zvýšení pojistné hodnoty o více než 10 %. Pokud v takovém případě nedojde k adekvátnímu zvýšení pojistné částky, je pojistitel oprávněn uplatnit námitku podpojištění. 5. Pojištění na první riziko. Je-li ujednáno pojištění na první riziko, limit pojistného plnění dohodnutý v pojistné smlouvě je horní hranicí pojistného plnění ze všech pojistných událostí vzniklých v průběhu pojistného období. Pokud je pojištění sjednáno na první riziko, musí být tento způsob pojištění výslovně uveden v pojistné smlouvě. U pojištění na první riziko se neuplatňuje podpojištění. 6. Zlomkové pojištění. Je-li ujednáno zlomkové pojištění, je horní hranice pojistného plnění vyjádřena limitem pojistného plnění (zlomkem); pojištění se v tom případě vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku (souboru věcí). Zlomek (limit plnění) je horní hranicí pojistného plnění pro jednu pojistnou událost. Horní hranicí pojistného plnění pro všechny pojistné události v pojistném období je pojistná částka. 7. Sublimit. Sublimitem se rozumí omezený limit pojistného plnění sjednaný v rámci limitu pojistného plnění sjednaného pro základní rozsah pojištění nebo jiného limitu pojistného plnění. Sublimit je vždy menší nebo nejvýše roven limitu pojistného plnění, v jehož rámci je sjednán a tyto limity se nesčítají. 8. Podpojištění. Je-li pojistná částka v době vzniku pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li si strany, že pojistné plnění sníženo nebude. Podpojištění bude posouzeno pro každou položku pojistné smlouvy zvlášť. 9. Pojistník nebo pojištěný jsou povinni oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu změnu pojištěných věcí nebo souboru věcí, pokud má za následek zvýšení pojistné hodnoty o více než 10 %. Pokud v takovém případě nedojde k adekvátnímu zvýšení pojistné částky, je pojistitel oprávněn uplatnit námitku podpojištění. 10. Přepojištění. Převyšuje-li pojistná částka v době vzniku pojistné události pojistnou hodnotu pojištěného majetku, mají pojistitel i pojistník právo navrhnout druhé straně, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této změně. Nepřijme-li strana návrh do jednoho měsíce ode dne, kdy jej obdržela, pojištění zaniká. Pojistitel neposkytne vyšší pojistné plnění, než jaké odpovídá pojistné hodnotě pojištěných věcí v okamžiku vzniku pojistné události. 11. Obnovení pojistné částky. Po vzniku pojistné události se horní hranice pojistného plnění daná pojistnou částkou pro zbytek pojistného roku sníží o částku vyplaceného pojistného plnění. Pro následující pojistný rok platí opět původní pojistná částka a pojistné, pokud se strany nedohodnou jinak. Na základě domluvy obou smluvních stran, dodatku ke smlouvě a po doplacení nově stanoveného pojistného pojistníkem může být horní hranice plnění pro zbytek pojistného roku upravena až do původní sjednané výše. 12. Indexace. Dojde-li během pojistné doby ke zvýšení cen stavebních prací, materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, případně indexu spotřebitelských cen, může pojistitel odpovídajícím způsobem zvýšit (indexovat) pojistnou částku a pojistné. Jestliže pojistná částka nebude indexována, vystavuje se pojištěný nebezpečí podpojištění. Indexace může být prováděna pouze u pojištění sjednaného na novou cenu. Článek 8 – Spoluúčast 1. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že oprávněné osobě půjde určitá část úbytku majetku k tíži, není pojistitel povinen v rozsahu takto ujednané spoluúčasti poskytnout pojistné plnění. 2. Výše spoluúčasti je uvedena v pojistné smlouvě nebo příslušných pojistných podmínkách. Není-li ujednáno jinak, spoluúčast se odečítá od pojistného plnění při každé pojistné události. Pokud v důsledku jedné pojistné události došlo ke škodě na více než jedné z pojištěných věcí, aplikuje se spoluúčast pouze jednou, přičemž je-li pro jednotlivé věci a/nebo soubory postižené škodou sjednána odlišná výše spoluúčasti, odečítá se z pojistného plnění nejvyšší z nich. Článek 9 – Pojistné 1. Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, ledaže je v příslušných právních předpisech či v pojistných podmínkách stanoveno, že má právo na pojistné i po zániku pojištění. 2. Pojistné se stanoví pomocí pojistné sazby, která na základě dlouhodobých zkušeností pojistitele a pojistného trhu, zejména s ohledem na pojistné nebezpečí, pojistné riziko, druh, způsob a rozsah pojištěné činnosti či vztahu, věcný, časový a územní rozsah pojištění, limit pojistného plnění a škodný průběh, zabezpečuje trvalé splnění závazků pojistitele. 3. Je-li pojistné stanoveno na základě výše měsíčního příjmu, obratu či jiného měřitelného údaje, základem pro stanovení výše pojistného je očekávaná výše takového údaje. 4. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, sjednává se pojistné jako běžné. 5. Pojistné se platí v české měně, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Běžné pojistné je splatné prvního dne příslušného pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění, není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 6. V pojistné smlouvě je možné dohodnout hrazení pojistného (jednorázového či běžného) ve splátkách. Jednotlivé splátky pojistného jsou splatné vždy prvním dnem období uvedených v pojistné smlouvě. V případě prodlení pojistníka se zaplacením jakékoliv splátky pojistného ztrácí pojistník výhodu splátek a pojistné za celé pojistné období, ve kterém došlo k prodlení s placením pojistného, případně celé jednorázové pojistné, se stává splatným ke dni takového prodlení. Pro vyloučení pochybností se uvádí, že hrazení pojistného ve splátkách nemá vliv na délku pojistného období a pojistitel je oprávněn účtovat přirážku v procentech ročního pojistného. 7. Není-li ujednáno jinak, je pojistník povinen hradit pojistné na bankovní účet a s variabilním symbolem určeným pojistitelem. Má se za to, že pojistné uhrazené pod správným variabilním symbolem určeným pojistitelem bylo uhrazeno pojistníkem či s jeho souhlasem jinou osobou. Pojistné uhrazené bez uvedení variabilního symbolu určeného pojistitelem nebo na jiný účet pojistitele není uhrazeno řádně a pojistník je s jeho hrazením v prodlení. 8. Je-li pojistné hrazeno prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je pojistné uhrazeno připsáním částky na účet pojistitele vedený u poskytovatele platebních služeb. 9. Dluží-li pojistník pojistné za více pojistných období a zaplacené pojistné není dostatečné k uhrazení celého dluhu, uhradí se zaplaceným pojistným pohledávky na pojistné v pořadí, v jakém po sobě vznikly. 10. Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, poplatků a příslušenství pohledávky dlužného pojistného, bude ze zaplacené částky uhrazeno nejdříve dlužné pojistné, poté poplatky v pořadí podle jejich splatnosti, následně náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného a nakonec úrok z prodlení. 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 4 z 28VPP REG 2014/01 11. Pojistitel je oprávněn odečíst od pojistného plnění dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky ze všech pojištění sjednaných s pojistníkem s výjimkou pojistných plnění z povinných pojištění. 12. Poskytl-li pojistitel pojistníkovi slevu z pojistného za sjednanou pojistnou dobu a pojištění zanikne z důvodů na straně pojistníka či pojištěného před uplynutím takové doby, je pojistník povinen zaplatit pojistiteli částku odpovídající takové poskytnuté slevě za celou dobu trvání pojištění (tj. rozdílu mezi celkovou částkou pojistného za dobu trvání pojištění, které by byl pojistník povinen uhradit, pokud by mu nebyla poskytnuta sleva, a částky pojistného, které uhradil podle pojistné smlouvy). 13. Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel vedle práva požadovat úrok z prodlení v zákonné výši právo na náhradu nákladů spojených s upomínáním a uplatňováním této pohledávky. Výše náhrady je uvedena sazebníku administrativních poplatků. 14. Pojistitel má právo změnit výši běžného pojistného na další pojistné období na základě pojistně matematických metod, pokud dojde ke změně následujících podmínek rozhodných pro jeho stanovení: a) změní-li se obecně závazné právní předpisy, kterými se řídí náhrada újmy nebo které mají vliv na stanovení výše pojistného plnění, b) pojistitel je oprávněn k výroční úpravě sazby pojistného nebo jiných podmínek pojištění z důvodů objektivních změn na pojistném či zajistném trhu nebo nepříznivého škodního průběhu nebo zvýšení pojistného rizika. O změně podmínek pro nastávající pojistný rok musí být pojistník informován písemně nejpozději dva měsíce před uplynutím právě probíhajícího pojistného roku. Pokud pojistník se změnou podmínek nesouhlasí, musí svůj nesouhlas uplatnit písemně do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně podmínek dozvěděl. V tomto případě pak pojištění zaniká uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. 15. Byla-li pojistná smlouva uzavřena se zřetelem k budoucímu podnikání nebo jinému budoucímu zájmu, který nevznikne, má pojistitel právo na přiměřenou odměnu ve výši poloviny pojistného, které by pojistiteli jinak náleželo do okamžiku, kdy pojistník pojistiteli tuto skutečnost oznámil. 16. Pojištění se pro nezaplacení pojistného nepřerušuje. Článek 10 – Poplatky 1. Pojistitel je oprávněn požadovat poplatky za úkony a služby zejména: a) spojené s činnostmi pojistitele konanými nad rámec jeho povinností stanovených právními předpisy nebo pojistnou smlouvou; b) vyvolané porušením povinností ze strany některého z účastníků pojištění; c) prováděné z podnětu účastníka pojištění, v jeho prospěch nebo na jeho žádost. 2. Přehled úkonů a služeb, za které je pojistitel oprávněn požadovat poplatek, a jeho výše jsou uvedeny v sazebníku administrativních poplatků, se kterým byl pojistník seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. V případě změny tohoto sazebníku je rozhodná výše poplatku podle sazebníku platného ke dni provedení zpoplatňovaného úkonu či služby. 3. Pojistitel může sazebník administrativních poplatků měnit. Takovou změnu oznámí vhodným způsobem na svých internetových stránkách. Aktuální znění sazebníku administrativních poplatků je současně dostupné k nahlédnutí v sídle pojistitele a jeho obchodních místech. 4. Poplatek je splatný dnem provedení úkonu či služby pojistitelem, není-li ve výzvě pojistitele uvedeno jinak. Je-li tak stanoveno, provede pojistitel požadovaný úkon či službu pouze za podmínky uhrazení příslušného poplatku. Článek 11 – Práva a povinnosti z pojištění a následky jejich porušení 1. Pravdivá sdělení při sjednání pojistné smlouvy a při jejích změnách Zájemce o pojištění, pojistník a pojištěný jsou při jednání o uzavření pojistné smlouvy nebo o její změně povinni odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění a povinni sdělit pojistiteli v písemné formě všechny podstatné okolnosti, které jsou jim známy a které mají význam pro rozhodnutí pojistitele, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek. Okolnosti, na které se pojistitel výslovně ptal, se za podstatné považují vždy. 2. Povinnosti ve vztahu k pojistnému riziku a další povinnosti v průběhu trvání pojištění a) Změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal, tak podstatně, že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí, zvýší se pojistné riziko. Pro posouzení výše pojistného rizika jsou rozhodné mimo jiné: (i) pojištěná činnost, její rozsah a změny, případně zánik, pojištěné právní vztahy; (ii) způsob užívání majetku, jeho údržba, stav a zabezpečení; (iii) rozsah náhrady újmy, k níž může být pojištěný povinen. b) Pojistník a pojištěný jsou povinni oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu změnu pojistného rizika nebo zánik pojistného nebezpečí. Na vyžádání pojistitele jsou povinni tuto změnu doložit (např. nájemní smlouvou, výpisem z katastru nemovitosti, dokladem o prodeji). c) V případě, že se v pojistné době pojistné riziko podstatně sníží, vzniká pojistiteli povinnost snížit pojistné úměrně ke snížení pojistného rizika s účinností ode dne, kdy se o tomto snížení dozvěděl. V případě, že se v pojistné době pojistné riziko podstatně zvýší, má pojistitel za podmínek upravených v občanském zákoníku právo navrhnout novou výši pojistného nebo pojištění vypovědět. d) Po uzavření pojistné smlouvy nesmí pojistník nebo pojištěný bez souhlasu pojistitele žádným způsobem zvyšovat riziko a nesmí připustit jeho zvýšení třetí osobou. Dozví-li se pojistník nebo pojištěný, že bez jeho vědomí nebo vůle bylo pojistné riziko zvýšeno, musí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli. e) Pojistník je povinen prokázat k žádosti pojistitele svůj pojistný zájem. f) Pojistník a pojištěný jsou povinni oznámit pojistiteli vícenásobné pojištění neprodleně poté, co se o něm dozvěděli, zároveň jsou povinni sdělit název tohoto pojistitele a výši pojistné částky nebo limitu plnění. g) Pojistník a pojištěný jsou povinni včas oznámit vznik zástavního práva k pojištěnému majetku, vznik zástavního práva k pohledávce na pojistné plnění, postoupení pohledávky na pojistné plnění, dohodnutou vinkulaci pojistného plnění ve prospěch třetí osoby či vznik zajišťovacího převodu práva k pojištěnému majetku u každého pojištění. h) Pojistník a pojištěný jsou povinni si počínat tak, aby nedocházelo k újmám na hodnotách pojistného zájmu. i) Pojistník a pojištěný jsou povinni umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám: (i) přezkoumání provozu a zařízení sloužících k ochraně života a zdraví, majetku a životního prostředí před vznikem škody či újmy (zabezpečovací zařízení, požární zabezpečení apod.) a dodržování předpisů upravujících bezpečnost práce a jiných obdobných předpisů; za tímto účelem jsou povinni umožnit těmto osobám vstup do provozoven, kancelářských a ostatních prostor pojištěného, pořídit fotodokumentaci a dále předložit na vyžádání k nahlédnutí a případnému pořízení kopií požárně technickou a další relevantní dokumentaci; (ii) ověření správnosti a úplnosti podkladů rozhodných pro výpočet pojistného; za tímto účelem jsou povinni zpřístupnit pojistiteli veškerou příslušnou dokumentaci a umožnit pořízení jejích kopií; v případech a za podmínek stanovených pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou jsou dále povinni předložit pojistiteli doklad o skutečné výši rozhodných údajů, a to i v průběhu trvání pojištění, ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení žádosti pojistitele. 3. Prevenční povinnosti a povinnosti v případě pojistné události a) Pojištěný je povinen dbát, aby pojistná událost nenastala, zejména: (i) nesmí porušovat povinnosti směřující ke zmenšení nebezpečí nebo k jeho odvrácení, které jsou mu uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, bezpečnostními a technickými normami anebo které mu byly uloženy pojistitelem, ani strpět podobná jednání třetích osob; (ii) řádně se starat o majetek, k jehož vlastnictví, držbě, správě, užití, používání a jinému nakládání s majetkem se pojištění vztahuje, udržovat jej v dobrém technickém stavu, provádět pravidelné předepsané revize, neužívat jej k jiným než stanoveným účelům nebo jinak než stanoveným způsobem, nepřetěžovat stroje a zařízení, a neprodleně odstranit každou závadu nebo nebezpečí, o kterém se dozvěděl a které by mohlo mít vliv na vznik pojistné události; (iii) na základě požadavků a pokynů pojistitele odstranit nedostatky a přijmout účelná opatření k zabránění vzniku škod či újem; i bez požadavku pojistitele odstranit nedostatky a příčiny, které vedly ke vzniku škod či újem v minulosti; 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 5 z 28VPP REG 2014/01 (iv) pokud hrozí újma, k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem. b) V případě vzniku škodné události je pojištěný povinen: (i) bez zbytečného odkladu tuto skutečnost oznámit pojistiteli, podat mu pravdivé, úplné a nezkreslené vysvětlení vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění, předložit pojistiteli nezbytné doklady a doklady, které si pojistitel vyžádá; (ii) učinit veškerá opatření tak, aby minimalizoval rozsah a následky škodné události a postupovat podle pokynů pojistitele a pokud to okolnosti umožňují, tyto pokyny si vyžádat; (iii) na vlastní náklady zajistit důkazy o vzniku, příčině, rozsahu a následcích škodné události a výši vzniklé škody či újmy a poskytnout je pojistiteli; (iv) umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění, zejména umožnit prohlídku poškozené věci prozkoumat příčiny a rozsah škody či újmy pro stanovení výše pojistného plnění; (v) neměnit stav způsobený škodnou událostí, zejména zdržet se oprav poškozeného majetku nebo odstraňování zbytků zničeného majetku, dokud s tím pojistitel neprojeví souhlas; je-li ujednána doba, dokdy se má pojistitel vyjádřit, zaniká tato povinnost uplynutím této doby; nebyla-li tato doba ujednána, zaniká tato povinnost, nevyjádří-li se pojistitel v době přiměřené okolnostem, uplynutím 15 dnů od oznámení pojistné události pojistiteli, pokud bylo potřeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo s odstraněním jeho zbytků začít dříve; v těchto případech je povinen zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození, např. šetřením provedeným policií nebo jinými vyšetřovacími orgány, fotografickým či filmovým záznamem; (vi) oznámit bez zbytečného odkladu orgánům činným v trestním, správním nebo přestupkovém řízení, popř. hasičskému záchrannému sboru vznik události, která nastala za okolností nasvědčujících spáchání trestného činu nebo přestupku; (vii) plnit oznamovací povinnosti uložené obecně závaznými právními předpisy; (viii) postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, které mu v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo; (ix) v případě vícenásobného pojištění je pojištěný povinen doručit oznámení vzniku události, se kterou je spojeno uplatňování nároku na pojistné plnění jako prvnímu, tomu pojistiteli, kterému doručil oznámení o vzniku zástavního práva k pojištěnému majetku nebo k pohledávce na pojistné plnění či oznámení o postoupení pohledávky nebo oznámení o zajišťovacím převodu práva nebo kterého požádal o vinkulaci pojistného plnění. 4. Následky porušení povinností a) V případě porušení povinností k pravdivým sdělením či jiných povinností před sjednáním smlouvy: (i) mají pojistitel i pojistník právo odstoupit od pojistné smlouvy za podmínek stanovených v občanském zákoníku; odstoupením od smlouvy se pojistná smlouva od počátku ruší; odstoupí-li pojistník od smlouvy, nahradí mu pojistitel do jednoho měsíce ode dne, kdy se odstoupení stane účinným, zaplacené pojistné; snížené o to, co již případně z pojištění plnil; odstoupil-li od smlouvy pojistitel, má právo také na náklady spojené se vznikem a správou pojištění; paušální výši těchto nákladů nebo způsob jejich výpočtu může pojistitel určit v sazebníku administrativních poplatků; odstoupí-li pojistitel od smlouvy a získal-li již účastník pojištění pojistné plnění, nahradí v téže lhůtě pojistiteli to, co ze zaplaceného pojistného plnění přesahuje zaplacené pojistné; (ii) má pojistitel právo snížit pojistné plnění, bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, a to o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet; (iii) má pojistitel právo odmítnout pojistné plnění, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změny v důsledku zaviněně nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů pojistníkem nebo pojištěným, pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek; odmítnutím pojistného plnění pojištění zaniká. b) V případě porušení povinnosti oznámit zvýšení pojistného rizika má pojistitel právo: (i) vypovědět pojištění bez výpovědní doby; vypoví-li pojistitel pojištění, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo; jednorázové pojistné náleží pojistiteli v tomto případě celé; (ii) nastala-li po zvýšení rizika pojistná událost, snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které by měl obdržet, kdyby se byl o zvýšení pojistného rizika z oznámení včas dozvěděl. c) V případě porušení prevenčních povinností a povinností v případě vzniku škodné události má pojistitel právo: (i) snížit pojistné plnění, pokud pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba poruší povinnosti stanovené právními předpisy nebo uložené pojistnou smlouvou, nebo nesplní pokyny pojistitele, a takové porušení nebo nesplnění mělo podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění nebo na ztížení nebo znemožnění provést vlastní šetření pojistitele zejména ke zjištění oprávněnosti nároku na pojistné plnění nebo rozsahu škody, a to úměrně tomu, jaký vliv mělo uvedené porušení na rozsah povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění; (ii) odmítnout plnění z pojistné smlouvy, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí; odmítnutím pojistného plnění pojištění nezaniká; (iii) na náhradu nákladů nebo škody, pokud v důsledku porušení některé z povinností pojistníkem, pojištěným nebo oprávněnou osobou vznikne pojistiteli škoda nebo pojistitel zbytečně vynaloží náklady; pojistitel má právo na náhradu těchto nákladů nebo škody proti osobě, která škodu způsobila nebo vynaložení nákladů vyvolala. 5. Odpovědnost za plnění povinností Všechna ustanovení pojistné smlouvy nebo pojistných podmínek a povinnosti vyplývající z právních předpisů, které se týkají pojištěného, se obdobně vztahují i na pojistníka, na osobu, které byl předmět pojištění svěřen a na všechny osoby, které uplatňují právo na pojistné plnění. Pojistník a pojištěný odpovídají za plnění předepsaných povinností ke zmírnění újmy a povinností směřujících k předcházení a odvrácení újem těmito osobami. Jsou-li jednání nebo vědomost pojistníka nebo pojištěného právně významné, přihlíží pojistitel také k jednání a vědomosti oprávněné osoby nebo osob jednajících z jejich podnětu nebo v jejich prospěch. Článek 12 – Šetření pojistné události a pojistné plnění 1. Pojistitel je povinen zahájit šetření pojistné události bez zbytečného odkladu po oznámení toho, kdo se pokládá za oprávněnou osobu a s nastalou událostí spojuje požadavek na pojistné plnění, nebo osoby, která má na pojistném plnění právní zájem. 2. Veškeré doklady týkající se pojištění včetně těch, které jsou předkládány k prokázání práva na pojistné plnění, jsou účastníci pojištění povinni předkládat v českém jazyce. V případě dokladů v jiném jazyce je nutné předložit tento doklad spolu s jeho úředně ověřeným překladem do českého jazyka. Náklady na překlad hradí ten, kdo doklad předkládá. 3. V případě, že výsledky šetření prokážou, že osoba, která uplatnila právo na pojistné plnění, není oprávněnou osobou, sdělí jí pojistitel tuto skutečnost, jakmile je z výsledků šetření zřejmá. 4. Oprávněná osoba je povinna pojistiteli před výplatou pojistného plnění prokázat, že jí svědčí právo na pojistné plnění. 5. Pokud nemůže být skončeno šetření do 3 měsíců od oznámení pojistné události, je pojistitel povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nelze šetření ukončit; na žádost sdělí pojistitel důvody v písemné formě. 6. Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po ukončení šetření nutného ke zjištění existence a rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. 7. Pojistitel poskytuje pojistné plnění v penězích v tuzemské měně, pokud není ujednáno jinak. Pro přepočet cizí měny se použije kurzu devizového trhu oficiálně vyhlášeného Českou národní bankou ke dni vzniku pojistné události. Má-li oprávněná osoba při provádění opravy nebo náhrady související s pojistnou událostí ze zákona nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), poskytne pojistitel plnění ve výši vyčíslené bez DPH. V případech, kdy oprávněná osoba tento nárok nemá, poskytne pojistitel plnění ve výši vyčíslené včetně DPH. 8. V případě škody na věci je pojistitel oprávněn udělovat pojištěnému a oprávněné osobě pokyny k nápravě takové škody, včetně určení způsobu a místa opravy. Zvýšené náklady s tím spojené nese pojistitel. V případě nesplnění těchto pokynů je pojistitel povinen vyplatit pojistné plnění pouze v takové výši, v jaké by byl povinen plnit v případě splnění jeho pokynů. 9. Pojistitel nehradí náklady spojené s uplatněním pohledávky na pojistné plnění nebo na zachraňovací náklady. 10. Pojistitel je oprávněn odečíst od pojistného plnění, jakož i od vraceného přeplatku pojistného, náklady, které pojistiteli vznikly v souvislosti s provedením platby z pokynu účastníka pojištění prostřednictvím poštovní poukázky. 11. Oprávněná osoba může postoupit pohledávku na pojistné plnění pouze se souhlasem pojistitele. 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 6 z 28VPP REG 2014/01 Článek 13 – Forma jednání 1. Pojistná smlouva musí mít písemnou formu. 2. Právní jednání směřující ke změně pojištění (včetně změny rozsahu pojištění či výše pojistného nebo jeho splatnosti) anebo k zániku pojištění musí být učiněna v písemné formě. 3. Písemná forma je vždy vyžadována v těchto případech: a) změna korespondenční (doručovací) adresy; b) změna užívání či právních poměrů týkajících se pojištěného majetku. 4. Pokud si to pojistitel vyžádá, musí být oznámení či jednání, pro které není písemná forma vyžadována, dodatečně doplněna v písemné formě. K jednáním či oznámením, která nebudou na výzvu pojistitele ve stanovené lhůtě doplněna v písemné formě, se nepřihlíží. 5. Písemná forma je dodržena zejména tehdy, je-li vlastnoručně podepsána jednající osobou, zaslána elektronickou poštou se zaručeným elektronickým podpisem či prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Článek 14 – Doručování 1. K doručování slouží zejména korespondenční adresa a kontaktní spojení, které účastník pojištění sdělil pojistiteli v písemné formě či osobně po ověření své totožnosti. Korespondenční adresou je adresa bydliště nebo sídla, popř. i jiná adresa, kterou účastník pojištění pro tyto účely sdělil pojistiteli (v případě sdělení adresy osoby odlišné od účastníka pojištění nese účastník pojištění důsledky plynoucí z předávání korespondence mezi těmito osobami). Korespondenční adresou může být pouze adresa na území České republiky. Kontaktním spojením se pak rozumí zejména email a telefonní číslo účastníka pojištění. 2. Účastníci pojištění jsou povinni oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu jakoukoliv změnu korespondenční adresy a kontaktního spojení. 3. Písemnosti mohou být doručovány rovněž na adresu zjištěnou v souladu s právními předpisy, na které se účastník pojištění zdržuje. Doručovat lze i prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo osobním předáním. 4. Bude-li jakékoliv právní jednání nebo oznámení, které nemusí být učiněno v písemné formě, učiněno z kontaktního spojení sděleného pojistiteli, má se za to, že je učiněno příslušným účastníkem pojištění. Takové právní jednání či oznámení bude tedy považováno za řádně učiněné, i pokud bude provedeno jinou osobou, které účastník pojištění umožnil (ať úmyslně či neúmyslně) využít svůj email či telefon. Z tohoto důvodu je účastník pojištění povinen bez zbytečného odkladu informovat pojistitele o možném zneužití své e-mailové adresy či telefonu (například při prozrazení přístupových údajů k e-mailové schránce nebo při ztrátě mobilního telefonu). 5. Za doručené do sféry adresáta se pak považují i písemnosti: a) jejichž přijetí adresát odepřel; okamžikem doručení je pak den takového odepření; b) uložené u provozovatele poštovních služeb; okamžikem doručení je pak poslední den úložní lhůty. 6. Zmaří-li vědomě adresát dojití, platí, že jednání či oznámení řádně došlo. O vědomé zmaření se jedná také vždy, když účastník pojištění neoznámil pojistiteli změnu údajů rozhodných pro doručování (např. změnu příjmení, korespondenční adresy, kontaktního spojení). 7. Není-li prokázán jiný okamžik doručení, má se za to, že písemnost odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla adresátovi 3. pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak 15. pracovní den po odeslání, a to i když se adresát, který vědomě doručení zmařil, o zásilce nedozvěděl. Článek 15 – Obecné výluky z pojištění Kromě dalších omezení a výluk z pojištění stanovených právními předpisy, pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou se pojištění nevztahuje na škody, bez ohledu na spolupůsobící příčiny, způsobené: 1. Úmyslným jednáním nebo hrubou nedbalostí pojištěného nebo spolupojištěných osob anebo jiné osoby z podnětu některého z nich; Úmyslným jednáním se rozumí vědomý projev vůle nebo vědomý čin, o jehož následcích jednající osoba musela nebo mohla vědět. 2. V důsledku válečných událostí jakéhokoliv druhu; Za škody způsobené válečnými událostmi považujeme i škody způsobené fyzickými osobami v krajině válkou nepřímo postižené, jejichž konání je požadované nebo výlučně odsouhlasené válečnými skupinami. 3. V důsledku vnitřních nepokojů; Vnitřními nepokoji se rozumí jednání části obyvatelstva ve společném úmyslu takovým způsobem, že ruší veřejný klid a pořádek. Za škody v důsledku vnitřních nepokojů jsou považovány i škody vzniklé jednáním směřujícím k potlačení nebo zmírňování následků vnitřních nepokojů, a to orgánem ze zákona povinným nebo oprávněným k takovému jednání. 4. Vzniklé v souvislosti s terorismem; Terorismem se rozumí použití násilí k politickým cílům zahrnující jakýkoliv čin jakékoli osoby jednající nebo jakýchkoli osob jednajících v zastoupení organizace nebo ve spojení s organizací, jejíž činnost směřuje ke svržení vlády nebo k násilí. Terorismus zahrnuje rovněž použití násilí k zastrašení veřejnosti jako celku nebo k zastrašení jakékoli vrstvy obyvatelstva. 5. Vzniklé v důsledku jaderné reakce, jaderného záření nebo radioaktivního zamoření, ať přímo nebo nepřímo; Vyloučeny jsou škody, ať došlo k události v místě pojištění nebo mimo ně, ať byly způsobeny nebo zvětšeny některým z pojistných nebezpečí. 6. Na životním prostředí. Článek 16 – Územní rozsah Není-li ve smlouvě ujednáno jinak, pojištění se vztahuje na pojistné události, které vzniknou na území České republiky nebo při nichž nastane škoda na území České republiky. Článek 17 – Rozhodné právo 1. Pojistná smlouva a právní vztahy z ní vyplývající nebo s ní související se řídí právním řádem České republiky, ať již bude tento vztah posouzen z jakéhokoli právního titulu. 2. Pro spory vyplývající z pojistné smlouvy či s ní související jsou příslušné soudy České republiky. 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 7 z 28VPP REG 2014/01 Článek 18 – Místo pojištění 1. Pojistitel poskytne pojistné plnění pouze tehdy, došlo-li k pojistné události v místě, které je v pojistné smlouvě uvedeno jako místo pojištění. Pokud se pojištění vztahuje i na škody vzniklé mimo místo pojištění, jsou ve smlouvě specifikovány podmínky, rozsah a územní platnost pojištění. Podle charakteru místa pojištění může být ve smlouvě stanoven limit plnění. 2. Místo pojištění pro budovy, drobné stavby a věci zvláštního charakteru je vymezeno adresou, případně katastrálním územím a číslem parcely (pozemku). Jde-li o budovy v jednom jednoznačně vymezeném areálu nebo jinak ohraničeném prostoru, je místo pojištění rovněž vymezeno hranicemi tohoto prostoru. Je-li to v pojistné smlouvě sjednáno, jsou v rámci věcí zvláštního charakteru pojištěny i věci na volném prostranství, a to v případě, že se jedná o věci takového charakteru, že je jejich umístění na volném prostranství nezbytné nebo obvyklé. 3. Místem pojištění pro movité věci je budova, drobná stavba nebo místnost,jejichž adresa nebo jiné vymezení je uvedeno v pojistné smlouvě a kde se pojištěné věci nacházejí. Pokud byly pojištěné věci movité přemístěny ze sjednaného místa pojištění v důsledku vzniklé nebo bezprostředně hrozící pojistné události, jsou automaticky pojištěny i v místě, kam byly přemístěny, pokud jejich uložení a zabezpečení odpovídá předepsanému uložení a zabezpečení ve sjednaném místě pojištění. 4. V jedné pojistné smlouvě může být uvedeno více míst pojištění. Článek 19 – Pojistná částka, pojistná hodnota 1. Pojistná částka je stanovena pojistníkem pro pojištěnou věc nebo soubor věcí tak, aby odpovídala pojistné hodnotě věci nebo hodnotě souboru věcí v době uzavření pojistné smlouvy. Pojistná částka se uvádí v pojistné smlouvě. 2. Není-li v těchto pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, je za pojistnou hodnotu považována nová cena (viz článek 2, odst. 5 těchto VPP). 3. Pojištění může být rovněž sjednáno s horní hranicí pojistného plnění, na zlomkovou pojistnou částku nebo jako pojištění na 1. riziko. 4. Při pojištění na zlomkovou pojistnou částku, tzn. na část hodnoty pojištěného majetku, musí být zlomková pojistná částka vždy stanovena z pojistné částky pojištěné věci nebo souboru věcí (viz článek 7 těchto VPP). 5. Není-li možné stanovit pojistnou částku nebo dohodnou-li se pojistník a pojistitel na snížení limitu plnění pod pojistnou hodnotu věci (souboru věcí), sjednává se pojištění na první riziko. Pojištění na první riziko je vždy uvedeno v pojistné smlouvě. 6. V pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách může být rovněž stanoven limit plnění nebo sublimit (např. pro druh věcí ze souboru, pojistné nebezpečí, podle zabezpečení apod.) Článek 20 – Indexace Dojde-li během pojistné doby ke zvýšení cen stavebních prací, materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví, může pojistitel na základě písemné dohody s pojistníkem zvýšit pojistnou částku pro budovy a drobné stavby na následující pojistné období, přičemž s růstem pojistné částky dojde zároveň k adekvátnímu zvýšení ročního pojistného. Článek 21 – Vymezení pojistné události, zásady pro stanovení výše pojistného plnění 1. Za jednu pojistnou událost se považuje nahodilá událost krytá pojištěním, způsobená jedním pojistným nebezpečím v jednom místě pojištění a v jednom čase. Za jednu pojistnou událost jsou považovány i prokazatelně s touto událostí související škody následné, je-li dána pojistiteli povinnost hradit škody následné. K příčině i škodě musí dojít v době trvání pojištění, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 2. Za jednu pojistnou událost je považován vznik povinnosti pojistitele uhradit škodu vzniklou z téže příčiny nebo z více příčin, pokud mezi nimi existuje příčinná, časová nebo jiná přímá souvislost, bez ohledu na počet poškozených (tzv. sériová škoda). 3. Sériová škoda vzniká okamžikem, ve kterém došlo ke vzniku první škody, přičemž je rozhodný rozsah pojistné ochrany sjednaný v okamžiku vzniku první škody. 4. Věc Za věc je pro potřeby tohoto pojištění považována budova, drobná stavba, hmotná movitá věc, věc zvláštního charakteru nebo jiná pojištěná hmotná movitá či hmotná nemovitá věc (včetně hmotné součásti práva stavby). 5. Pojistné plnění Pojistitel poskytne pojistné plnění, byla-li věc pojistnou událostí nebo v příčinné souvislosti s ní poškozena, zničena nebo ztracena, není-li u jednotlivého pojistného nebezpečí v těchto podmínkách nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 6. Poškození věci Poškozením se rozumí změna stavu věci, kterou je objektivně možné odstranit opravou, nebo taková změna stavu věci, kterou objektivně není možné odstranit opravou, přesto je věc použitelná k původnímu účelu (např. estetické znehodnocení). Při poškození pojištěné věci uhradí pojistitel přiměřené náklady na opravu poškozené věci snížené o cenu zbytků nahrazovaných částí pojištěných věcí. U pojištění na časovou cenu je navíc zohledněn stav věci bezprostředně před pojistnou událostí (především opotřebení věci, případně jiné znehodnocení nebo zhodnocení věci). U pojištění na obvyklou cenu uhradí pojistitel částku odpovídající rozdílu mezi obvyklou cenou bezprostředně před pojistnou událostí a obvyklou cenou po poškození v důsledku pojistné události. 7. Zničení věci Zničením se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není možné odstranit opravou, a proto již věc dále není možné používat k původnímu účelu. 8. Ztráta věci Ztrátou věci nebo její části se rozumí stav, k němuž došlo bez prokazatelného násilného překonání ochranného zabezpečení zabraňujícímu odcizení nebo bez jiného násilného jednání (tzv. prostá krádež), kdy pojištěný nezávisle na své vůli pozbyl možnost s věcí nakládat. 9. Opotřebení věci Opotřebením se rozumí přirozený úbytek hodnoty předmětu pojištění způsobený stárnutím či používáním. Výši opotřebení ovlivňuje také ošetřování nebo údržba věci. 10. Přiměřené náklady na opravu věci Přiměřenými náklady na opravu věci je cena opravy věci nebo její části, která je v době pojistné události v místě pojištění obvyklá. Pokud je oprava z ekonomických nebo jiných, pojistitelem uznaných důvodů nemožná nebo nevhodná, je poškozená věc považována za zničenou. 11. Přiměřené náklady na znovupořízení věci Přiměřené náklady na znovupořízení věci nebo na výrobu nové věci stejného druhu, kvality a technických parametrů jsou náklady, které jsou bezprostředně před pojistnou událostí v místě obvyklé. Do přiměřených nákladů se nezahrnují příplatky vyplácené za práci přesčas, v noci, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, expresní příplatky, letecké dodávky náhradních dílů a cestovní náhrady a náklady techniků a expertů ze zahraničí. 12. Spoluúčast Ujedná-li se ve smlouvě výslovně, že osobě, které vzniká právo na pojistné plnění, půjde k tíži úbytek majetku, jehož výše nepřesáhne ujednanou hranici, nebo že této osobě půjde určitá část úbytku majetku k tíži, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění v rozsahu takto ujednané spoluúčasti. Není-li v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách sjednána jiná spoluúčast, je spoluúčast sjednána ve výši 1 000 Kč. 13. Pojištění na novou cenu (plnění v nové ceně) V případě pojištění sjednaného na novou cenu má oprávněná osoba právo na vyplacení částky přesahující časovou cenu věci při pojistné události pouze tehdy, pokud a) do tří let po pojistné události provede opravu nebo znovupořízení věci. Tříletá lhůta se považuje za dodrženou, pokud jsou v jejím průběhu učiněny závazné objednávky oprav poškozených věcí nebo na pořízení věcí zničených nebo ztracených; a zároveň b) znovupořízení věci se realizuje na stejném místě nebo, není-li z ekonomických, právních nebo jiných pojistitelem uznaných důvodů možné, i v jiném místě na území ČR, znovupořízené věci budou sloužit k témuž účelu jako věci původní. II. Specifická část 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 8 z 28VPP REG 2014/01 14. Pojištění na časovou cenu (plnění v časové ceně) Byla-li věc pojištěna na časovou cenu, pojistitel v případě pojistné události poskytne pojistné plnění a) v případě zničení, odcizení nebo ztráty pojištěné věci do výše časové ceny věci, b) v případě poškození pojištěné věci do výše přiměřených nákladů na opravu poškozené věci a upravenou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo zhodnocení nahrazovaných částí z doby před pojistnou událostí a o cenu zbytků nahrazovaných částí pojištěných věcí. Pojištění na časovou cenu musí být vyznačeno v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách. 15. Pojištění na obvyklou cenu (plnění v obvyklé ceně) Byla-li věc pojištěna na obvyklou cenu, pojistitel v případě pojistné události poskytne pojistné plnění a) v případě zničení, odcizení nebo ztráty pojištěné věci do výše obvyklé ceny věci, b) v případě poškození pojištěné věci do výše přiměřených nákladů na opravu poškozené věci, sníženou o cenu zbytků nahrazovaných částí pojištěných věcí, maximálně však částku odpovídající rozdílu mezi obvyklou cenou bezprostředně před pojistnou událostí a obvyklou cenou po poškození v důsledku pojistné události. Pojištění na obvyklou cenu musí být vyznačeno v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách. 16. Pojistné plnění u budov a drobných staveb a) jejichž celkové opotřebení, v důsledku nedostatečně prováděné či zanedbané údržby a péče nebo v důsledku porušení povinností uložených pojistnou smlouvou, během trvání pojištění, bylo při pojistné události vyšší než 60 % (uvedené opotřebení vykazuje zejména taková stavba, u níž je alespoň jeden z hlavních konstrukčních prvků (zdivo, stropy, krov apod.) nebo prvky krátkodobé životnosti (okna, střecha, podlahy, žlaby, svody apod.) z větší části neudržované a poškozené nebo vodovodní, kanalizační, plynové a elektrické instalace poškozené a nefunkční), poskytne pojistitel plnění vždy v časové ceně, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak, b) která byla před pojistnou událostí určena ke stržení, ať už z důvodu trvalého znehodnocení, nebo z důvodu územního rozhodnutí, poskytne pojistitel plnění vždy v obvyklé ceně, c) se nesnižuje o hodnotu použitelných zbytků, je-li tato hodnota nižší než 10 % vypočítaného pojistného plnění nebo pokud zbytky budov a drobných staveb nemohou být použity ke znovupostavení. Zbytky poškozených věcí zůstávají ve vlastnictví pojištěného. 17. Věci patřící k sobě, sbírky U věcí patřících prokazatelně k sobě (např. u sbírek) se nezohledňuje případné znehodnocení postihující věci, které zůstaly nepoškozeny v důsledku poškození, zničení nebo ztráty věcí jiných. 18. Pojistné plnění u pojištěných věcí cizích V případě pojištění cizích věcí převzatých poskytne pojistitel pojistné plnění v časové ceně. 19. Pojistné plnění u pojištěných zásob Jsou-li zničenou nebo poškozenou věcí zásoby, vyplatí pojistitel částku potřebnou k jejich znovupořízení jako věcí stejného druhu, účelu, případně stupně dokončení. Od pojistného plnění může být navíc odečtena částka, o kterou se v důsledku pojistné události snížily obvyklé náklady na ošetřování a další zpracování zásob, jež by jinak bylo nutné vynaložit. 20. Trvale znehodnocená budova Budova je trvale znehodnocena, pokud je z důvodu technického stavu určena ke stržení nebo již není použitelná ke svému provoznímu účelu. 21. Položka Položkou se v těchto VPP rozumí pojistné nebezpečí, předmět pojištění nebo jejich skupina, pro které je v pojistné smlouvě nebo v těchto VPP stanoven společný limit pojistného plnění. 22. Podpojištění Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, pojistitel podpojištění neuplatní, pokud podpojištění v okamžiku vzniku pojistné události není větší než 10 %. Článek 22 - Předmět pojištění 1. Pojištění může být sjednáno pro budovy, drobné stavby, hmotné věci movité, náklady vynaložené v příčinné souvislosti s pojistnou událostí, věci zvláštního charakteru a ostatní předměty uvedené v pojistné smlouvě (včetně hmotné součásti práva stavby). 2. Pojištění se vztahuje na věci, jejichž vlastníkem je pojištěný a které jsou jednotlivě vyjmenovány v pojistné smlouvě nebo jsou součástí souboru věcí specifikovaného v pojistné smlouvě. 3. Soubor tvoří věci podobného nebo stejného charakteru nebo věci určené ke stejnému účelu. Je-li pojištěn soubor věcí, vztahuje se pojištění na všechny věci, které k němu právně náležely v době vzniku pojistné události. 4. Pokud není v pojistné smlouvě výslovně sjednáno, pojištění se nevztahuje na ztrátu umělecké a historické hodnoty pojištěných předmětů a na cenu zvláštní obliby. Článek 22.1 – Budovy, drobné stavby, jiné stavby 1. Pojištění budov, drobných staveb, jiných staveb Předmětem pojištění jsou budovy a drobné stavby uvedené v pojistné smlouvě. K hodnotě těchto předmětů patří hodnota všech stavebních částí použitých pro jejich zhotovení a existenci. Není-li v pojistné smlouvě nebo v těchto pojistných podmínkách ujednáno jinak, budovy a drobné stavby jsou pojištěny na novou cenu. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, předmětem pojištění dle těchto pojistných podmínek nejsou jiné stavby (CECR). 2. Budova Za budovu se ve smyslu těchto pojistných podmínek považuje trvalá stavba, která: • je spojena se zemí pevným základem, • je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, • poskytuje ochranu proti vnějším vlivům lidem, zvířatům nebo věcem ve vymezeném prostoru, • dovoluje vstup a delší pobyt osob, • vykazuje časovou stabilitu. Součástí budovy jsou rovněž: • vodovodní, kanalizační, plynové a elektrické rozvody včetně ventilů; • kabelové rozvody, zděné přístřešky, šachty, skříně či pilíře, které jsou součástí těchto rozvodů; Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, součástí budovy mohou být i stavby ve vlastnictví pojištěného, které slouží provozu a užívání výlučně pojištěné budově a které jsou součástí areálu pojištěné budovy, tj. musí být pro svou stavební souvislost s budovou považovány za její součást, např.: • parkoviště a zpevněné plochy, • oplocení všeho druhu (kromě živých plotů), • sila, bunkry, samostatně stojící komíny; spojovací mosty mezi budovami, • jímky, studny, a jiné obdobné nádrže (např. požární nádrže, plavecké bazény), které nejsou vodním dílem dle zákona č. 254/2001 Sb., Vodní zákon). Pojistná hodnota všech pojištěných součástí musí být zahrnuta do pojistné částky pojištěných budov. Za budovu lze rovněž považovat sekci se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je stavebně a technicky uspořádána tak, že může samostatně plnit funkci budovy. Za budovu není považována stavba dočasného charakteru, např. stavební buňka, nafukovací hala, stan, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. 3. Drobná stavba Drobná stavba je stavba, která plní doplňkovou funkci k budově (tj. ke stavbě hlavní) a nachází se v jejím areálu (např. garáž, kůlna, přístřešek, vrátnice, šatna, umývárna, úschovna kol, čekárna, sklad nářadí). Je-li to v pojistné smlouvě sjednáno, pro účely tohoto pojištění jsou za drobné stavby považovány i trvalé stavby občanské vybavenosti ve vlastnictví pojištěného, které splňují definici budovy dle odst. 2 tohoto článku, avšak které mohou být některou svou částí stavebně otevřeny (např. zděné kaple, autobusové zastávky apod.) Místo pojištění pro tyto stavby je uvedeno v pojistné smlouvě. Za drobnou stavbu nejsou považovány skleníky, opěrné zdi a stavby dočasného charakteru (např. stavební buňky, nafukovací haly, stany), není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Drobné stavby ve druhé stavební třídě jsou pojištěny na časovou cenu. 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 9 z 28VPP REG 2014/01 4. Jiná stavba (CECR) Jiná stavba je ve smyslu těchto pojistných podmínek stavba nemající charakter budovy, u níž zpravidla podstatně převládá jeden rozměr (tj. délka nad šířkou a výškou), zejména: • silnice, místní a účelové komunikace, chodníky, cyklostezky, mosty, tunely, opěrné zdi, • vodovody, teplovody, plynovody, ropovody, kanalizace, distribuční, komunikační a jiné inženýrské sítě, kolektory, • parkoviště a zpevněné plochy, které neslouží výlučně pojištěné budově nebo které nejsou součástí areálu pojištěné budovy, • jímky a studny a jiné obdobné nádrže, které neslouží výlučně pojištěné budově nebo které nejsou součástí areálu pojištěné budovy, • vodní díla (vodní nádrže, přehrady, hráze, jezy, stavby na vodních tocích, apod.) Pojištění těchto staveb (zpravidla označované jako CECR - Civil Engineering Completed Risks) upravují samostatné pojistné podmínky. 5. Soubor staveb Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno pojištění staveb a v pojistné smlouvě nejsou definovány budovy, drobné stavby a věci zvláštního charakteru (stavby nemající charakter budovy), které jsou pojištěny, pak je předmětem pojištění soubor staveb. Souborem staveb se rozumí všechny budovy, drobné stavby a věci zvláštního charakteru (stavby nemající charakter budovy), které jsou ve vlastnictví pojištěného a v okamžiku sjednání pojistné smlouvy se nacházejí v místě pojištění. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno, součástí souboru staveb nejsou jiné stavby (CECR). 6. Stavební součásti Stavební součástí je vše, co ke stavbě podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím stavba znehodnotila. Za stavební součásti jsou považovány i součásti v pronajatých prostorách, které pojištěný pořídil na vlastní náklady nebo je na základě nájemní smlouvy oprávněně užívá. Základní znaky součásti stavby: • součást stavby musí být s touto stavbou fyzicky spojena, • právní osud součásti stavby sleduje právní osud stavby. Za stavební součásti jsou považovány zejména: a) elektroinstalace vč. příslušných měřicích přístrojů a rozvodných skříní, ovšem bez svítidel a elektrospotřebičů, b) plynové instalace včetně příslušných měřicích přístrojů, ovšem bez plynových spotřebičů, c) vodovodní instalace včetně příslušných měřicích přístrojů, armatur, pump, filtračních zařízení apod., d) telefonní kabely, kabeláže PCO, PZTS (EZS), EPS, televizní kabely, datové kabely, e) sanitární zařízení, tedy klozety, vany, umyvadla, sprchové kouty apod. (vč. motorů a čerpadel – např. u vířivých van a masážních sprchových koutů), f) tepelné čerpadlo a zařízení pro ohřev vody, pokud je pevně spojeno s budovou a napojeno na vodovodní síť, g) vstupní dveře vč. kliky, štítu a zámku, okna, h) zařízení k vytápění vč. kotlů, topných těles a radiátorů – všechna zařízení musí být pevně spojena s budovou, i) vzduchotechnika, klimatizace, ventilátory – všechna zařízení musí být pevně spojena s budovou, j) výtahy vč. strojoven a kabin, eskalátory a pojízdné chodníky, k) hromosvody, l) okapy a svody dešťové vody, m) pevně zabudované příčky a oddělení místností, případně pevně zabudované vestavby a vestavný nábytek, nikoliv však přemístitelný, n) pevně položené podlahové krytiny (např. lepené PVC, lepené koberce, plovoucí podlahy, dlažby apod.), o) pevně namontovaná dřevěná a ostatní obložení stěn, malby a tapety, p) pevně namontované mezistropní vrstvy, obložení stropu a visuté stropní podhledy, q) s budovou pevně spojené schody, schodiště, a to vně i uvnitř budovy, r) elektromechanicky poháněné brány vč. jejich pohonných a vytápěcích prvků, s) meziokenní a vnější žaluzie vč. jejich případného elektromechanického pohonu, t) montážní jámy, síťové kolektory (jsou-li umístěny v budově anebo jsou v její bezprostřední stavební souvislosti), u) solární zařízení sloužící k ohřevu vody (pevně spojená s pojištěnou budovou), v) zděné pece, krby, krbová kamna, kamna (musí být pevně spojena s budovou – minimálně kouřovodem), w) centrální vysavače – všechna zařízení musí být pevně spojena s budovou, x) zařízení potrubní pošty – všechna zařízení musí být pevně spojena s budovou, y) tepelné výměníky, z) domovní vodárny, aa) hydranty (bez hadic a proudnic), bb) bazény, jezírka a věci obdobné uvnitř budovy, cc) septiky, studny, domovní čistírny odpadních vod umístěné vně budovy, pokud jsou pevně napojené na vodovodní, kanalizační nebo odpadní systém budovy, slouží jejímu provozu a nacházejí se na stejném pozemku. 7. Stavební třídy a) 1. stavební třída – konstrukce budovy je provedena z nehořlavých materiálů (např. pálená cihla, betonové tvárnice, železobetonová konstrukce) a zároveň střecha je z nehořlavých materiálů (např. pálená taška, bóndský šindel, plech). b) 2. stavební třída – konstrukce budovy nebo střecha nejsou provedeny z nehořlavých materiálů. 8. Výluky Pojištění se nevztahuje na dočasné stavby, např. stavební buňky, stany, nafukovací haly, přenosné hangáry, obytné vozy a podobné objekty, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Není-li v pojistné smlouvě sjednáno jinak, pojištění se dále nevztahuje na: • stavby, které jsou rozestavěné, • stavby v rekonstrukci, • ztrátu umělecké a historické hodnoty staveb, • na sešlé, neudržované a opuštěné stavby. 9. Rozestavěná budova (stavba) Za rozestavěnou budovu (stavbu) je považována novostavba od okamžiku zahájení stavebních prací do doby jejího předání do užívání. U pojištění rozestavěné budovy (stavby) je pojistník a pojištěný povinen oznámit neprodleně pojistiteli všechny závažné skutečnosti týkající se stavby. Zejména zastavení stavby, prodloužení předpokládaného termínu dokončení stavby, zrušení stavebního povolení, rozhodnutí o vyvlastnění, havárie stavby, kolaudace apod. 10. Rekonstrukce budovy a) Za rekonstrukci budovy je považována zejména taková úprava, při které: • je budova nebo její část v důsledku stavebních úprav neobyvatelná nebo neobydlená, • je odkrytá střecha nebo její část, • jsou odkryty otvory pro okna nebo dveře, • jsou rozebrány části vnějších stěn, Je-li v pojistné smlouvě sjednáno pojištění budovy v rekonstrukci, po dobu této rekonstrukce jsou z pojištění uvedené budovy vyloučena pojistná nebezpečí souhrnně nazývaná voda z potrubí a pojistná nebezpečí vichřice, krupobití, tíha sněhu a srážková voda. 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 10 z 28VPP REG 2014/01 • dochází k celkové výměně vodovodního nebo odpadního potrubí, • dochází k celkové výměně elektroinstalace, • nebo která podléhá ohlášení stavebnímu úřadu či jeho schválení. K označení za rekonstrukci stačí jedna z uvedených podmínek. b) Za rekonstrukci není považována krátkodobá oprava části střešní krytiny, výměna okna nebo dveří, případně krátkodobá neobyvatelnost jedné místnosti v důsledku drobné stavební úpravy uvnitř budovy. c) Za rekonstrukci není rovněž považována oprava nebo výměna části vodovodního nebo odpadního potrubí, části elektroinstalace v důsledku závady nebo běžné údržby. • Pojistné nebezpečí voda z potrubí je vyloučeno až do okamžiku řádně provedené tlakové zkoušky. Tuto tlakovou zkoušku je pojištěný povinen doložit záznamem o tlakové zkoušce dle platných norem. • Pojistná nebezpečí vichřice, krupobití, tíha sněhu a pád sněhu jsou vyloučena až do úplného zastřešení budovy a pevného zakrytí všech otvorů ve stavbě. • Pojistné nebezpečí zatékání atmosférických srážek není účinné v době stavby nebo rekonstrukce pojištěné budovy až do celkové kolaudace nebo jejího právoplatného předání do užívání. 11. Sešlé stavby Sešlými stavbami se rozumí takové stavby, které mají poruchy a vady na prvcích s dlouhodobou životností (např. trhliny v nosných stěnách, pokleslé základy, propadlé konstrukce krovů, deformace ve stropních konstrukcích). 12. Neudržované stavby Za neudržované stavby se považují takové stavby, v důsledku jejichž špatného stavu by mohlo dojít k poruchám prvků dlouhodobé životnosti, tzn. nejsou v pořádku prvky krátkodobé životnosti. Za prvky krátkodobé životnosti se považují chybějící okna, střechy bez krytiny, promáčené podlahy a omítky od dlouhodobého působení vody z vodovodu nebo kanalizace, zemní vlhkosti atd. 13. Opuštěné stavby Opuštěnými stavbami jsou dlouhodobě (více než 3 měsíce před počátkem pojištění) neužívané bytové jednotky nebo stavby nebo dlouhodobě (více než 3 měsíce před počátkem pojištění) přerušené stavební projekty (rozestavěné bytové jednotky nebo stavby). Článek 22.2 – Movité věci 1. Pojištění movitých věcí a) Předmětem pojištění může být soubor hmotných movitých věcí sloužící k výkonu oprávněné činnosti pojištěného (vedené v účetní evidenci), a to jak vlastní věci, tak vlastní zásoby nebo věci cizí. b) Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno, mohou být předmětem pojištění pouze hmotné movité věci vyjmenované v seznamu, který je přílohou pojistné smlouvy. 2. Vlastní movité věc Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno, předmětem pojištění jsou hmotné movité věci ve vlastnictví pojištěného, to znamená hmotné movité věci charakteru výrobního, provozního a obchodního zařízení ve vlastnictví pojištěného, které slouží k výkonu oprávněné činnosti pojištěného či k výkonu jeho podnikatelské činnosti v souladu s platným oprávněním k podnikání. 3. Výrobní, obchodní a provozní zařízení Výrobní, obchodní a provozní zařízení je zejména: a) stroje, zařízení, vybavení a instalace určené k výrobě, b) stroje, zařízení a instalace určené k vyhotovení, zpracování a přenosu dat a zpráv všeho druhu, c) pracovní stroje všeho druhu včetně jejich hnacích prvků a veškerého příslušenství, samohybné pracovní stroje (s výjimkou motorových vozidel, přívěsů, návěsů, tažných zařízení, letadel a plavidel s přidělenou registrační značkou), d) veškerý vozový park, dopravníky, železniční vagony, vysokozdvižné vozíky (s výjimkou motorových vozidel, přívěsů, návěsů, tažných zařízení, letadel a plavidel s přidělenou registrační značkou), e) osvětlovací zařízení, pokud je není možné považovat za stavební součást, f) příruční stroje a přístroje všeho druhu určené pro výrobu, g) zařízení k hašení požárů, požární a podnikové ochrany stejně jako služební výstroj a výzbroj všeho druhu, h) sportovní zařízení, zdravotní zařízení, zařízení civilní obrany, i) pažení, bednění, stavební lešení, obslužné plošiny, kontejnery a stavební buňky, nářadí, j) zařízení společenských, ubytovacích a stravovacích zařízení, vybavení kuchyní, kantýn, k) vybavení sloužící k provozování obchodní činnosti pojištěného (např. pulty, regály, pokladny apod.), l) vybavení kanceláří včetně kancelářských strojů, m) kopírovací zařízení, telekomunikační zařízení, rozhlas, dálnopis a telefony všeho druhu, n) nosiče dat, diapozitivy, tiskopisy, knihovny, filmy, o) tiskové disky a válce a tiskařské nářadí, pokud je nutné pro standardní výrobu, p) formy, matrice, modely (ve smyslu formy), kovové odlitky, pokud jsou nutné pro standardní výrobu, q) firemní štíty, reklamní tabule, propagační zařízení apod., pokud je není možné považovat za stavební součást nebo věc na vnější straně budovy, r) aktivní bezpečnostní opatření pro ochranu majetku pojištěného (ústředny a koncová čidla PZTS (EZS) a EPS, trezory, pokud je není možné považovat za stavební součást nebo věc na vnější straně budovy). 4. Zásoby Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno, předmětem pojištění jsou hmotné zásoby ve vlastnictví pojištěného, určené k provozní, výrobní nebo obchodní činnosti pojištěného. Zásoby mladší 3 let jsou pojištěny na novou cenu, starší zásoby na cenu časovou. Zásobami jsou zejména: a) materiál na skladě – jedná se především o suroviny nutné pro výrobu (není rozhodné, zda přecházejí do výrobku zcela, a tvoří tedy jeho podstatu a, nebo mají při výrobě funkci tzv. pomocných látek – pro výrobu jsou nezbytné, ale do výrobku přecházejí jen částečně), dále pak o provozní látky, tj. látky nezbytné pro zabezpečení provozu podniku (např. ředidla, maziva, stavební materiál; předmětem pojištění jsou i drahé kovy a kameny určené k opracování), b) vlastní výroba včetně nedokončené výroby, polotovarů a hotových dílů, c) zboží na skladě, tedy vše, co bylo nakoupeno za účelem dalšího prodeje nebo předáno z výroby do vlastních prodejen výrobce, d) obaly pro ochranu materiálu na skladě (materiál pro výrobu) a pro vlastní výrobu, e) obchodní zboží všeho druhu, f) potraviny a pochutiny v závodních kantýnách (jídelnách). 5. Cizí movité věci Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno, předmětem pojištění jsou cizí hmotné movité věci, které pojištěný po právu užívá nebo je převzal od fyzické nebo právnické osoby na základě nájemní smlouvy, smlouvy o pracích nebo výkonech a které mají zároveň charakter předmětu pojištění. Jsou to: a) věci užívané – tj. věci stejného charakteru jako věci vlastní, užívané pojištěným dle dohody (např. na leasing, vypůjčené na základě výpůjční smlouvy); tyto věci zůstávají pojištěné jako věci cizí – užívané i po ukončení dohody, pokud je pojištěný nadále po právu užívá, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, b) věci převzaté – tj. věci převzaté pojištěným do opravy nebo ke zpracování, věci převzaté k uskladnění, věci převzaté do komisního prodeje (na základě dohody o poskytnutí služby, smlouvy, objednávky, zakázkového listu apod.) v souladu s platným oprávněním k této činnosti. 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 11 z 28VPP REG 2014/01 6. Výluky Není-li v pojistné smlouvě formou připojištění nebo zvláštního ujednání sjednáno jinak, pojištění se nevztahuje na: a) peníze, ceniny, cennosti, cenné papíry a podobné dokumenty, b) věci umělecké a historické hodnoty, c) věci uložené na volném prostranství, předměty umístěné na vnější straně budovy, d) výstavní modely, vzory, prototypy a výstavní exponáty, e) automaty na vhazování mincí nebo vydávání peněz včetně obsahu, f) motorová vozidla s přidělenou i bez přidělené registrační značky včetně jejich součástí a příslušenství, g) přívěsy, návěsy a tažná zařízení, h) lodě, jiná plavidla a lodní motory, i) letadla a zařízení pro létání všeho druhu, j) hodnota věcí vyplývající z autorského práva a práva průmyslového vlastnictví, k) porosty, rostliny, které jsou součástí pozemku, l) živá zvířata, pokud nejsou vedena jako zásoby drobných domácích (domestikovaných) zvířat za účelem prodeje (akvaristika). Článek 22.3 – Náklady 1. Pojištění nákladů a) Pojištěné jsou hospodárně a účelně vynaložené náklady, které vzniknou v přímé příčinné souvislosti s pojistnou událostí. b) Horní hranice pojistného plnění je omezena limity, které jsou uvedeny u jednotlivých druhů nákladů. Některé limity pojistného plnění lze v pojistné smlouvě za další pojistné zvýšit. c) Není-li dále v těchto pojistných podmínkách či v pojistné smlouvě uvedeno jinak, limity uvedené u jednotlivých druhů nákladů nejsou zahrnuty do pojistných částek. U těch pojistných nebezpečí, která jsou sjednávaná na 1. riziko, je pak sjednaný limit pro příslušné pojistné nebezpečí horní hranicí pojistného plnění, a to včetně nákladů. 2. Zachraňovací náklady Náklady účelně vynaložené na odvracení bezprostředně hrozící pojistné události, na zmírnění následků již nastalé pojistné události nebo vynaložené v důsledku plnění povinnosti odklidit poškozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky z hygienických, ekologických a bezpečnostních důvodů. Za bezprostředně hrozící pojistnou událost je považován stav, kdy by bez zásahu muselo ke vzniku pojistné události nevyhnutelně a nutně dojít, přičemž nebylo možné vzniku škody či újmy zabránit jiným způsobem. Vynaložil-li tyto náklady pojistník účelně, má proti pojistiteli právo na jejich náhradu, jakož i na náhradu škody, kterou v souvislosti s touto činností utrpěl. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, je pojistník povinen postupovat podle pokynů pojistitele. 1) Nad rámec pojistné částky nebo limitu plnění uhradí pojistitel nutné a účelně vynaložené zachraňovací náklady, které pojistník/pojištěný: a) vynaložil k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění následků pojistné události, a to do 10 % z pojistné částky bezprostředně ohrožené pojištěné věci, nejvýše však 100 000 Kč, b) byl povinen vynaložit v jednom pojistném roce z hygienických, bezpečnostních nebo ekologických důvodů na odklizení zbytků pojištěné věci poškozené nebo zničené pojistnou událostí, a to 10 % z pojistného plnění za danou pojištěnou poškozenou věc, nejvýše však 100 000 Kč. 2) Zachraňovací náklady na záchranu života nebo zdraví je pojistitel povinen hradit do výše 30 % pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. 3) Pojistitel není povinen hradit zachraňovací náklady, pokud jsou hrazeny státem nebo jiným orgánem na základě jiných právních předpisů. 4) Nárok na náhradu zachraňovacích nákladů má vůči pojistiteli také pojištěný či jiná osoba, která zachraňovací náklady vynaložila nad rámec povinností stanovených jiným zákonem. 5) Jiné škody a náklady pojistitel z pojištění sjednaných podle těchto pojistných podmínek nehradí. V pojistné smlouvě lze ujednat i vyšší limity pojistného plnění. 3. Zabraňovací náklady Pojistitel není povinen hradit zabraňovací náklady. Zabraňovacími náklady jsou náklady vynaložené na omezení příčiny nebo vzniku škody, aniž by hrozilo bezprostřední nebezpečí vzniku pojistné události. K vynaložení zabraňovacích nákladů je pojištěný povinen z titulu povinnosti předcházet vzniku škody. 4. Náklady spojené s pojistnými nebezpečími FLEXA, voda z potrubí, přírodní nebezpečí Nezbytné náklady, které pojištěný vynaložil v přímé souvislosti s pojistnou událostí způsobenou na pojištěném majetku některým z pojistných nebezpečí v těchto VPP souhrnně nazývaných FLEXA, voda z potrubí, přírodní nebezpečí a) na vyklizení místa škody, odvoz suti a na uložení nevyužitelných zbytků na místo nejbližší vhodné a povolené skládky, a to do té míry, do jaké se tyto náklady týkají pojištěných věcí, b) na nezbytné stržení dosud stojících částí pojištěné věci a jejich odvoz na místo nejbližší vhodné a povolené skládky, c) na to, aby poškozené a nepoškozené pojištěné technické a obchodně-provozní vybavení bylo demontováno a znovu smontováno nebo jinak přemístěno a chráněno, d) na krátkodobá nutná bezpečnostní opatření z důvodu ochrany majetku pojištěného proti odcizení; pojistné plnění nesmí přesáhnout pojistnou hodnotu ochraňovaného majetku. Pojištění se sjednává na 1. riziko. Pojistitel uhradí tyto náklady nad rámec pojistné částky nebo limitu plnění, maximálně však 100 000 Kč, není-li tento limit v pojistné smlouvě za další pojistné navýšen. 5. Náklady spojené s pojistným nebezpečím odcizení Nezbytné náklady, které pojištěný vynaložil v přímé souvislosti s pojistnou událostí způsobenou na pojištěném majetku některým z pojistných nebezpečí v těchto VPP souhrnně nazývaných odcizení a) na odstranění škod na stavebních součástech (dveře, okna, zámky, zabezpečovací systémy), které byly poškozeny nebo zničeny v přímé souvislosti s krádeží vloupáním, loupeží nebo pokusem o tyto činy, b) na krátkodobá nutná bezpečnostní opatření z důvodu ochrany majetku pojištěného proti odcizení; pojistné plnění nesmí přesáhnout pojistnou hodnotu ochraňovaného majetku, c) na to, aby poškozené a nepoškozené stavební součásti byly demontovány a znovu smontovány nebo jinak přemístěny a chráněny, d) na výměnu zámků dveří v místě pojištění, pokud byly klíče od nich při pojistné události nebo v souvislosti s ní ztraceny, zničeny nebo poškozeny, a to do výše 10 % pojistné částky pro náklady spojené s pojistným nebezpečí odcizení. Pojištění se sjednává na 1. riziko. Pojistitel uhradí tyto náklady nad rámec pojistné částky nebo limitu plnění, maximálně však 30 000 Kč, není-li tento limit v pojistné smlouvě za další pojistné navýšen. 6. Náklady v souvislosti s ostatními pojistnými nebezpečími, sjednávanými na 1. riziko Nezbytné náklady, které pojištěný vynaložil v přímé souvislosti s pojistnou událostí způsobenou na pojištěném majetku některým z pojistných nebezpečí sjednávaným na 1. riziko dle těchto VPP – povodeň, přírodní katastrofy, rozbití skla, nepřímý úder blesku, přepětí, vandalismus, přeprava, popřípadě jinými pojistnými nebezpečími sjednanými na 1. riziko v pojistné smlouvě: Limity pojistného plnění sjednané pro tato pojistná nebezpečí jsou horní hranicí pojistného plnění pro škody způsobené na pojištěných věcech, a to již včetně těchto nákladů 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 12 z 28VPP REG 2014/01 a) na vyklizení místa škody, odvoz suti a na uložení nevyužitelných zbytků na místo nejbližší vhodné a povolené skládky, a to do té míry, do jaké se tyto náklady týkají pojištěných věcí, b) na nezbytné stržení dosud stojících částí pojištěné věci a jejich odvoz na místo nejbližší vhodné a povolené skládky, c) na to, aby poškozené a nepoškozené pojištěné technické a obchodně-provozní vybavení bylo demontováno a znovu smontováno nebo jinak přemístěno a chráněno, d) na krátkodobá nutná bezpečnostní opatření z důvodu ochrany majetku pojištěného proti odcizení; pojistné plnění nesmí přesáhnout pojistnou hodnotu ochraňovaného majetku. 7. Náklady na náhradní ubytování V případě pojistné události z pojistného nebezpečí pojištěného v této pojistné smlouvě, která má za následek dočasnou či trvalou neobyvatelnost bytové jednotky (bytu) v pojištěné budově, pojistitel uhradí náklady na náhradní ubytování členů domácnosti této bytové jednotky, a to až do výše limitu uvedeného v pojistné smlouvě, nejvíce však po dobu 100 dní. Tyto náklady jsou hrazeny do doby, než se byt stane opět obyvatelným. Pojistitel nehradí jakékoli vedlejší náklady spjaté s náhradním ubytováním, jako např. stravu, telefonní poplatky, dopravu, přemístění, stěhování či uskladnění movitých věcí apod. Pojistné plnění je omezeno výší individuálně sjednané částky uvedené v pojistné smlouvě. V pojistné smlouvě je také uveden sublimit pojistného plnění pro náklady na jednu bytovou jednotku. Článek 22.4 - Věci zvláštního charakteru Pokud je v pojistné smlouvě sjednáno, předmětem pojištění jsou i níže uvedené skupiny předmětů vlastních či cizích sloužící k výkonu oprávněné činnosti pojištěného. V pojistné smlouvě je uvedeno, na která pojistná nebezpečí se jejich pojištění vztahuje. Předmět pojištění Definice Výluky, podmínky, limity 1. Peníze a cennosti Za peníze se pro potřeby tohoto pojištění považují: • ceniny, a to zejména platné, neznehodnocené poštovní známky, kolky, jízdenky, letenky, kupony, stravenky a jiné ceniny. Za cennosti se pro potřeby tohoto pojištění považují zejména: • cenné papíry a listiny nebo jiné obdobné dokumenty, • vkladní a šekové knížky, zástavní listy, platební karty, • předplacené telefonní a tomu obdobné karty, • drahé kovy, drahé kameny a perly a předměty z nich vyrobené, • šperky, klenoty, • věci umělecké, historické, sběratelské hodnoty a starožitnosti. Předmětem pojištění mohou být následující skupiny peněz a cenností: a) Peníze a cennosti uložené v uzamčeném předmětu skýtajícím zvýšenou bez pečnost s požární odolností do 30 minut. b) Peníze a cennosti v uzamčeném předmětu skýtajícím zvýšenou bezpečnost s požární odolností nad 30 minut nebo v trezoru. c) Cennosti, které pro jejich velký rozměr nelze umístit v trezoru. Pojištění se sjednává na 1. riziko. Pojistné plnění je omezeno výší individuálně sjednané částky uvedené v pojistné smlouvě. Pojistná hodnota peněz je nominální hodnota (hodnota jmenovitě udaná na bankovce nebo jiné cenině). Pojistná hodnota klenotů, věcí z drahých kovů, kamenů a perel je obvyklá cena. V případě škody způsobené odcizením bude navíc u všech předmětů pojištění zohledněn způsob zabezpečení věci (viz článek 29.1 těchto pojistných podmínek). Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, limit pojistného plnění pro jednu pojistnou událost pro pojistná nebezpečí FLEXA, voda z potrubí, přírodní nebezpečí, je pro peníze a cennosti uložené v uzamčeném předmětu skýtajícím zvýšenou bezpečnost s požární odolností do 30 minut roven maximálně 30 000 Kč. Hodnota pojištěných předmětů Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, limitem plnění pro jeden předmět pojištění níže uvedených charakteristik je maximálně 60 tisíc: • originální nebo unikátní díla, jejichž prodejní cena není dána pouze výrobními ná klady, ale i uměleckou kvalitou a autorem díla (např. obrazy, grafická a sochařská díla, předměty ze skla, keramiky a porcelánu, ručně vázané koberce, gobelíny), • věci historické hodnoty, jejichž hodnota je dána tím, že mají vztah k historii, historické osobě či události apod., • starožitnosti, tzn. věci zpravidla starší než 100 let, které mají zpravidla uměleckou hodnotu. Předměty, jejichž pojistná hodnota přesahuje 60 000 Kč, musí být jednotlivě vyjmenovány a podrobně specifikovány v pojistné smlouvě. U předmětů, jejichž pojistná hodnota je vyšší než 500 000 Kč na jednotlivý předmět pojištění, vyžaduje pojistitel před uzavřením pojistné smlouvy předložení znaleckého posudku dokazujícího jejich hodnotu či pravost. 2. Osobní věci zaměstnanců Jsou to věci, které se běžně do zaměstnání nosí a dále věci prokazatelně přinesené zaměstnancem do místa pojištění v souvislosti s výkonem povolání na žádost nebo se souhlasem zaměstnavatele. Pojištění se nevztahuje na: • peníze a cennosti, • mobilní telefony, • motorová vozidla. Pojištění se sjednává na 1. riziko Pojistné plnění je omezeno výší individuálně sjednané částky uvedené v pojistné smlouvě. Maximální limit plnění při jedné pojistné události však je omezen na jednoho zaměstnance: • 100 000 Kč za věci, které byly zaměstnancem přineseny do místa pojištění v souvislosti s výkonem povolání na žádost zaměstnavatele nebo po dohodě s ním, • 5 000 Kč za osobní věci zaměstnanců, které se běžně nosí do zaměstnání. V případě škody způsobené odcizením bude navíc zohledněn i způsob zabezpečení věci (viz článek 29.1 těchto pojistných podmínek). 3. Výstavní modely, prototypy, exponáty Jsou to předměty určené k předvádění, první zkušební výrobky neurčené k prodeji, simulační zařízení, případně výrobní zařízení nepoužitelná pro standardní produkci (např. výstavní modely, vzory, prototypy, exponáty). Pojištění výstavních modelů, prototypů a exponátů se nevztahuje na cennosti. Pojištění se sjednává na 1. riziko. Pojistné plnění je omezeno výší individuálně sjednané částky uvedené v pojistné smlouvě. V případě škody způsobené odcizením bude navíc zohledněn i způsob zabezpečení věci. 4. Prodejní automaty umístěné uvnitř budovy Prodejní automat je zařízení, které zpravidla po vhození mince vydává určité zboží či službu (např. jukeboxy, výherní automaty apod.) Pojištění se vztahuje na automat samotný, dále pak na jeho obsah (zboží) a peněžní hotovost. Pojištění se vztahuje výhradně na automaty, které jsou umístěny uvnitř budovy. V provozní době, kdy nemohou být splněny podmínky pro krádež vloupáním, se pro odcizení obsahu automatu včetně peněžní hotovosti považuje za prokazatelné zjevné překonání zabezpečení automatu, které brání obsah a peněžní hotovost proti odcizení, především: • prolomení stěny automatu pachatelem, • prokazatelné otevření automatu pomocí nástroje, který však není určen pro řádné otevírání, • otevření pomocí originálního klíče nebo jeho duplikátu, kterého se pachatel před tím zmocnil prokazatelně krádeží vloupáním nebo loupeží. Pojištění se sjednává na 1. riziko. Pojistné plnění za automaty včetně jejich obsahu je omezeno výší individuálně sjednané částky uvedené v pojistné smlouvě. Pro zásoby je však limit plnění na jednu pojistnou událost omezen na 10 000 Kč, pro peněžní hotovost je limit plnění na jednu pojistnou událost omezen na 5 000 Kč. V případě škody způsobené odcizením bude navíc zohledněn i způsob zabezpečení věci (viz článek 29.1 těchto pojistných podmínek). 99.70.50.09 01.2014 verze 01 strana 13 z 28VPP REG 2014/01 5. Věci na volném prostranství a na vnější straně budovy a) Věci na volném prostranství pevně spojené se zemí Věci na volném prostranství pevně spojené se zemí, případně stavby nemající charakter budovy, a to takového charakteru, že jejich umístění na volném prostranství je pro jejich značný rozměr, hmotnost nebo z provozních důvodů nezbytné nebo obvyklé (veřejné osvětlení, semafory, dopravní značky, parkovací automaty, sochy apod.). Není-li v pojistné smlouvě uvedeno jinak, pojištění se sjednává na 1. riziko. Pojistné plnění je omezeno výší individuálně sjednané částky uvedené v pojistné smlouvě. V případě škody způsobené odcizením bude navíc zohledněn i způsob zabezpečení věci (viz článek 29.1 těchto pojistných podmínek). b) Věci umístěné na vnější straně budovy Věci umístěné ...